Vaření v přírodě se s klesající teplotou a rostoucí nadmořskou výškou rychle mění z běžné každodenní rutiny v malé dobrodružství. Když plyn přestává hořet, voda ne a ne vřít a zásoby paliva mizí rychleji než obvykle – teprve tehdy si začneš klást otázky, na které by ale bylo dobré znát odpovědi ještě před odchodem z domova.

Zatímco v hlavním průvodci „Jak vybrat turistický vařič na trek?“ jsme se věnovali tomu, jak si vybrat ten správný typ vařiče, v tomto článku půjdeme o kousek dál. Zaměříme se na specifika a praktické tipy na vaření v zimě a ve vyšších nadmořských výškách – tedy v extrémních podmínkách, které kladou mnohem vyšší nároky na vybavení, plánování i samotné vaření.

Roztápění sněhu na plynovém vařiči s výměníkem a regulátorem tlaku

Vařní na benzínovém vařiči od značky MSR

Vaření v zimě

Vaření v zimních podmínkách má svá specifika, která je potřeba dobře znát a připravit se na ně. Nízké teploty a sníh dokážou ovlivnit nejen samotný proces vaření, ale i výběr vybavení, množství paliva a celkovou logistiku.

Jak zimní podmínky ovlivňují vaření?

V mrazu dochází ke dvěma hlavním problémům:

• Plyn ztrácí tlak a výkon. Běžné plynové kartuše přestávají efektivně fungovat už kolem 0 °C, a při teplotách pod -10 °C se může stát, že vařič vůbec nezapálíš.
• Roztápění sněhu spotřebuje obrovské množství energie. Na 1 litr vody potřebuješ nejen zahřát sníh na 0 °C, ale pak ještě vodu přivést k varu. Výsledná spotřeba paliva je tak několikanásobná oproti vaření v létě.

Praktické rady pro vaření v zimě:

• Používej plynové kartuše se zimní směsí. Kartuše s vyšším podílem propanu (například 30–40 % propanu / 60–70 % butanu) zvládají nižší teploty lépe. Existují i speciální zimní kartuše.
• Chraň kartuše před chladem. Studený plyn snižuje výkon a může vést k selhání vařiče. Přes den kartuši nos u těla, v noci ji můžeš dát do spacáku. Při vaření pokládej kartuši na nějakou izolační podložku (např. skládací pěnovou karimatku nebo podsedák), aby se neochlazovala od země. 
• Vytvoř závětří, ale opatrně. Vítr dramaticky snižuje efektivitu vaření, proto je závětří nezbytné. U plynového vařiče dávej pozor, aby nedošlo k přehřátí kartuše. Závětří v zimě můžeš vytvořit i tím, že vykopeš díru do sněhu a vaříš uvnitř.
• Počítej s vyšší spotřebou paliva. Pokud si například v létě vystačíš s 100 g plynu na týden, v zimě můžeš potřebovat klidně 250–350 g.
• Před roztápěním sněhu začni s trochou vody. Pokud dáš suchý sníh rovnou na suché dno hrnce, snadno hrnec přepálíš. Nalej nejprve trochu vody a pak postupně přidávej další sníh.
• Raději roztápěj zhutněný sníh než prašan. Starý, tvrdý sníh obsahuje více vody než čerstvý prašan, který na stejný objem obsahuje více vzduchu.
• Minimalizuj čas vaření. Raději se spolehni na předpřipravená dehydrovaná jídla, instantní polévky a kaše, které stačí jen zalít horkou vodou nebo krátce ohřát.
• Vař 1–2x denně (ráno a/nebo večer). V zimě je ideální si připravit teplé jídlo i pití hned ráno nebo už večer předem a uložit je do kvalitních termosek (např. od značky Thermos). Díky tomu nemusíš přes den zastavovat, rozdělávat vaření a znovu roztápět sníh – šetříš tak nejen palivo, ale i tvůj čas a energii.
• Vyzkoušej plynový vařič se spodním připojením. Díky propojení vařiče a kartuše pomocí hadičky můžeš kartuši obrátit dnem vzhůru, což umožní plynu proudit v kapalné formě pro lepší fungování v zimě.
• Zvaž benzínový vařič. Pokud plánuješ opravdu extrémní zimní treky nebo expedice, benzínové vařiče jsou spolehlivější, než plynové – výkon mají stálý i hluboko pod bodem mrazu. Nicméně jsou těžší a jejich používání je trošku náročnější.
• Nepoužívej lihový vařič. Lihové vařiče mají poměrně nízký výkon, což znamená, že přivedení vody k varu trvá déle i v běžných podmínkách. V zimě a mrazu se výkon lihového vařiče ještě snižuje, studený líh nejde ani zapálit.
• Nikdy nevař uvnitř zavřeného stanu. A to ani když venku padají trakaře a psa bys do takového mrazu nevyhnal! Hrozí ti otrava zplodinami, zapálení stanu nebo jiného vybavení.

Plynový vařič MSR Pocket Rocket a titanový hrnec Toaks 1100 ml

Příprava dehydrovaného jídla Summit To Eat

Vaření ve vyšších nadmořských výškách

Vaření ve vysokohorských oblastech přináší další komplikace, které by tě mohly překvapit, pokud na ně nebudeš připraven. S rostoucí nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak, a to má přímý dopad na bod varu vody a na fungování vařičů.

Praktické rady pro vaření ve vysoké nadmořské výšce:

• Zvol výkonný vařič. Ideální jsou plynové rychlovarné systémy s výměníkem tepla, které lépe využijí omezenou energii, např. vařiče od Jetboil.
• Počítej s delšími časy přípravy. I jednoduché pokrmy jako těstoviny, rýže nebo sušené jídlo potřebují delší dobu varu nebo dohřevu.
• Používej dehydrovaná jídla nebo si předvař jídlo doma. Například rýži nebo luštěniny můžeš předem předvařit a usušit – na treku je pak stačí jen krátce ohřát nebo zalít horkou vodou.
• Měj připravené extra zásoby paliva. Pokud v nížinách spotřebuješ např. 100 g plynu týdně, ve 4 000 m n. m. to může být klidně dvojnásobek.
• Používej závětří proti větru. Vítr je ve vysokých horách častý a velmi účinně odfoukává teplo pryč od nádoby. Bez dobrého závětří se doba vaření prodlužuje několikanásobně.
• Nešetři na kvalitě nádobí. Ve vyšších nadmořských výškách jsou lepší hrnce s širším dnem a výměníkem tepla, které lépe využijí omezenou energii vařiče.

Vaření v zimě a ve vysokých horách není jen otázkou pohodlí – často je to i otázka bezpečí. Teplé jídlo a tekutiny ti v extrémních podmínkách pomůžou udržet energii i morálku. Klíčem k úspěchu je především dobrá příprava – správná volba vařiče, dostatek paliva, vhodné suroviny a znalost základních principů, které jsme si popsali. S tímto vybavením – a správnými návyky – si můžeš užít výpravy v jakémkoli počasí i nadmořské výšce.

Další články na blogu o vaření venku v přírodě a stravování se na cestách: